původ myšlenky

Ke konceptu supernormal jsem se dostal díky své přítomnosti v ateliéru agdx, kde je tento pristup k designu aktivně rozvíjen skupinou DPS (digital public services). Původ této myšlenky (a samotného názvosloví) pochází ze stejnojmené výstavy (Fig.1), realizované designéry Naoto Fukasawa a Jasper Morrison. Jedná se o kolekci - na první pohled - každodenních předmětů, které v sobě nesou (podle autorů výstavy) perfektní formu vzhledem ke své funkci. Výstavu také doprovazí knížka, která shrnuje důvody pro výběr konkrétních objektů (přidat příklad - zidle). Slovo super tedy nenese význam jaký bychom v tomto kontextu čekali - něco lepšího, zajímavějšího, ale naopak se jedná o posunutí normálnosti ještě dál - k něčemu obyčejnějšímu, jednoduššímu a možná praktičtějšímu.

fig.1

úryvek z knížky:

2. Wooden chair (Fig.2)
A chair with a squarish seat and cylindrical legs was a common theme in the 1970s, but always done in an uncompromisingly modern way, with no gesture to the body or reminder of the past. This one goes further, and in the gentle curve of the back legs we sense a tradition, older than the first Thonet chair, of the kind of comfort that is suggested by the relaxed lines of its structure. It's modern enough not to be concerned with being modern.

fig.2

Supernormal je tedy absence čehokoliv speciálního, nadbytečného nebo unikátního. Možná někomu vytane na mysli otázka: “Kde je v tom ten design?” Hodně lidí si asi dnes pod designovou židlí představí Eames Lounge Chair nebo něco podobného, ale faktem je, že všechny objekty kolem nás, jsou někým nadesignované. Někdy možná ne člověkem, který by se označil za designéra (např.: inženýrem, konstruktérem, zahradníkem, kuchařem, …), ale je to tak. Možná tedy, že ty nejlépe nadesignované produkty/objekty jsou ty, na kterých to není poznat - a nepředstavují tak žádný odpor nebo tření při jejich používání. Takové produkty přežijí po další generace, aniž by někoho napadlo, že jsou zastaralé, nebo neuspokojivé. A pokud by tohle neměl být cíl každého designéra (tedy aby se jím navržená věc skutečně a dlouho používala s lehkostí a pohodlností), tak si nejsem jistý, co jiného to je.

proč dává smysl zabývat se v dnešní době tématem supernormal

Žijeme ve společnosti, která si cení novoty, rychlosti, oslnivosti. Mnoho dnes designovaných produktů nemá jiný důvod k existenci, než čistou komerci. Proč je nutné po 200 letech stále každou sezónu “redesignovat” džínové kalhoty? Aby si designér utvrdil důležitost svojí role ve světě a hlavně: aby značky přinutili člověka, co už džinové kalhoty má, znovu nakoupit - nové, aktuálnější a lepší (teď už snad skutečně naposled). Nebavíme se jen o problému přítomném v módním průmyslu - posobný přístup naleznete napříč všemi dnes produkovanými produkty. Skvělým příkladem může být nejúspěšnější Apple produkt: iPhone - který je tak dokonalý, že je potřeba ho každý rok znovu-redesignovat a změnit natolik, aby byl vizuálně odlišitelný (a tedy rozpoznatelný = status symbol), ale ne moc na to, aby byl výrazně lepší než ty předchozí (a tak nedávalo smysl znovu upgradovat další rok). Není nutno dodávat, že tento přístup vede k nesmyslné, nikdy-nekončící (nad)produkci nesmyslných, nepotřebných a nedotažených (nefunkčních) objektů (od spotřebičů po nábytek). S tím spojený úpadek v kvalitě a opravitelnosti je snad zřejmý úplně každému.

úryvek z knihy:

So why is the visualization of Super Normal necessary just now? To answer this, it is enough to visit a couple of department stores, supermarkets, trade fairs, and websites or to take a quick glance at lifestyle magazines and coffee table books. Everything that is superficially spectacular and pseudo-modern has long since become normality in product design: superfluous features, ellipses, dynamic curvatures, perforations, and pearlescent paint dominate today's styling.

fig.3 - veškerý gandhiho majetek

supernormal a humanoddity

Naší snahou je dlouhodobě zkoumat zvrácenosti přítomné v módním průmyslu a pracovat na vývoji skutečné alternativy k soudobým problémům (např.: nadprodukce, klesající kvalita, fetišizace stylu, elitářství, atd). Tento projekt pro nás není jen o vyměnění materiálů za bio certifikované, ale o celkovém redesignu toho, jak by značka, která produkuje oblečení mohla vypadat a fungovat. Kategorie supernormal je pro nás dalším chybějícím dílkem (možná navždy-nekompletní) skládačky. Myslím si, že udržitelnost dnes znamená:

1. dostupnost - ne v takové míře jako ve fast fashion (kde za nízkou cenu musí “zaplatit” někdo jinej), ale skutečná alternativa by měla být přístupná co nejširší škále zákazníků
2. nadčasovost - není nic horšího než produkovat na trendech postavené produkty se zelenou nálepkou “udržitelné”; proto by produkty měli obstát test času
3. kombinovatelnost - celá produktová řada by měla fungovat jako celek
4. kvalitnost - kompromisy se dají dělat na detailech, dekoracích a atp, ale nikdy by neměly být dělány na kvalitě zpracování a materiálu

Tohle je za nás checklist, kterej splňuje produktová řada supernormal (Fig.4), dále v kombinaci s řadou hyperlocal - která se zaměřuje na lokálnost celého procesu výroby, se jedná o kompletní odpověď na nesmyslnost dnešní oděvní produkce.

fig.4 — první iterace našich supernormal triček

odkazy:

• výstava supernormal
• Jasper Morrison
• Naoto Fukasawa
• výzkum na platformě are.na
• digital public services
• obchod humanoddity